Pro� se dnes u�it persky?! Spisovn� �r�nsk� per�tina [fO:rsi:] - nebo tak� p�rsi - je zajist� jedn�m z nejkr�sn�j��ch a nejmelodi�t�j��ch jazyk� v�bec. Spolu s dar�tinou, t�d�i�tinou, pahlav�n�tinou, hazarag�tinou, dehw�r�tinou, darw�z�tinou, aimaq�tinou, d�id�tinou, tat�tinou, bukh�r�tinou, l�r�tinou, kumz�r�tinou, far�tinou a larij�tinou pat�� do jihoz�padn� skupiny �r�nsk�ch jazyk�. Je jedin�m ��edn�m jazykem �r�nsk� isl�msk� republiky (p�es 66 milion� obyvatel) a jej�m v�chodn�m dialektem, tj. dar�tinou [dari:], hovo�� dal��ch cca 7 milion� obyvatel Afgh�nist�nu (5,6 mil.) - zde je druh�m ��edn�m jazykem, P�kist�nu (1 mil.) aj. Velmi podobn� dne�n� modern� per�tin� je i t�d�i�tina (jedin� ��edn� jazyk pro cca 6 mil. obyvatel T�d�ikist�nu). Obecn� lze ��ci, �e afgh�nsk� a t�d�ick� n��e�� jsou archai�t�j�� a mluvnicky bohat�� ne� sou�asn� modern� �r�nsk� per�tina. Z pochopiteln�ch d�vod� lze v dar�tin� nal�zt mnoho v�p�j�ek z pa�t�tiny a v t�d�i�tin� zase slova p�ejat� z ru�tiny. �r�nsk� per�tina hojn� p�ej�mala slova z arab�tiny a ��ste�n� i z ture�tiny a francouz�tiny. Jazyky f�rs�, dar� a tajiki se od sebe li�� asi jako �e�tina a sloven�tina - jen (p�vodn�ch) spole�n�ch v�raz� je postatn� m�n�...
F�RSI
Ke
darx�st kardand man az dust�n tarjome kon F�rsi be ket�b r�
in.
DARI
Ki
darxw�st kardand
man az d�st�n tarjuma kun P�rs� ba kit�b-r� �n.
P��tel� mne (po)��dali, abych p�elo�il tuto knihu
do per�tiny.
ALEFB�
TALAFFOZ
V�slovnost persk�ch souhl�sek je pom�rn� snadn�, nebo� jen dv� (respektive t�i) hl�sky se v �e�tin� nevyskytuj�: Graf�m "q" (qeyn & q�f) m� dvoj� v�slovnost, je� nen� rozli�ena ani v p�vodn�m persk�m p�smu (nap�. t�d�ick� azbuka je rozli�uje): Daleko nej�ast�ji zn� t�m�� jako francouzsk� "r", by� se jedn� o pon�kud jinou hl�sku [gh] - vel�rn� zn�lou frikativu (IPA = �eck� gamma [G], p��padn� Q), sp�e se bl�� zn�l�mu prot�j�ku �esk�ho "ch" - zn� tedy jako nizozemsk� "g". Vyskytuje se mj. v arm�n�tin�, kurd�tin�, pa�t�tin�, urd�tin�, holand�tin�, �e�tin�, arab�tin� a ob�as i v ture�tin�. Druh� v�slovnost (p�ev�n� na za��tku slova) je hrdeln� {��pkov�} "q", tj. uvul�rn� nezn�l� plosivum (vyslov�me tak, �e z hloubi krku vyt�hneme "k", pop��pad� jeho zn�l� prot�j�ek "g"). Zat�mco �esk� "h" je zn�l�, v per�tin� je vyslovujeme nezn�le - stejn� jako nap�. v angli�tin�, �v�d�tin�, nor�tin�, d�n�tin�, ture�tin�, indon�tin�, n�m�in� a mnoha dal��ch jazyc�ch. Rozd�l oproti na�� v�slovnosti je ov�em nepatrn�. Jen koncov� "h" je tak jemn�, �e t�m�� zanik� (po otev�en�m koncov�m "e" se nevyslovuje v�bec, a proto jej v t�to romanizovan� podob� ani nevyzna�ujeme).
Pro po��dek je�t� uve�me hl�sky, jejich� v�slovnost se v z�sad� neli�� od �esk�, av�ak grafick� podoba velmi v�razn�: "c" vyslovujeme jako �esk� "�" - na�e "c" toti� v �r�nsk� per�tin� samostatn� neexistuje - "j" vyslovujeme jako zn�l� prot�j�ek p�edchoz� hl�sky - tedy �esk� "d�" - graf�m "x" odpov�d� �esk�mu "ch" (v n�kter�ch regionech, obzvl�t� na v�chod� �r�nu a v afgh�nsk� per�tin� [dar�] a t�d�i�tin� je vyslovov�no o n�co drsn�ji, ale v�dy nezn�le), "y" se nikterak neli�� od �esk�ho "j". Ze souhl�sek je�t� nutno zm�nit "w", kter� se vyskytuje pouze ve spojen� se samohl�skou "o" - jde tedy sp�e o neslabi�n� "u". Jako souhl�ska se vyskytuje jen v n�kter�ch dialektech, a zejm�na v dar�tin�. Persk� dvojhl�ska "ow" pak zn� t�m�� jako �esk� "ou".
V modern� �r�nsk� per�tin� (f�rs�) se vyskytuje sedm v�ce �i m�n� odli�n�ch samohl�sek, p�i�em� t�i z nich mohou b�t kr�tk� i dlouh�, stejn� po�et je pouze kr�tk�ch a jedna samohl�ska je v�dy dlouh�. Do prvn� skupiny pat�� "a", "i" & "u", je� vyslovujeme t�m�� jako v �e�tin�. Jejich d�lku zde nerozli�ujeme (v souladu s B� konv�nsion e Urof�rsi �n� �avid & http://iranianlanguages.com/UniPers/index.htm), nebo� nen� tak v�razn� jako v na�� mate��tin� a z�vis� sp�e na p��zvuku, kter� je v�dy na posledn� slabice. Nav�c lze ��ci, �e nap�. "u" je a� na p�r v�jimek t�m�� v�dy dlouh�, a v p��pad� "i" je situace obdobn�. Snad net�eba p�ipom�nat, �e p�smeno "i" v per�tin� nikdy nem�k�� p�edchoz� "d", "n" �i "t" (?!). To je ostatn� t�m�� v�hradn� z�pado- a v�chodoslovanskou "specialitou". Samohl�ska "e" je v�dy kr�tk� a od �esk� se pon�kud li��, nebo� - stejn� jako v mnoha jin�ch indoevropsk�ch jazyc�ch - m� dvoj� v�slovnost: Obvykle ji vyslovujeme zav�en�j��, zat�mco p�ed "y" (dvojhl�ska "ey") a na konci slov (v persk�m p�smu v�dy s koncov�m "h-havaz") je je�t� o polovinu otev�en�j�� ne� �esk� "e" (rozd�l ve v�slovnosti je nepatrn� - v ��dn�m p��pad� se zvuk je�t� nebl�� anglick�mu �i norsk�mu "ae"). Persk� "o" je v�dy kr�tk� a v�razn� zaokrouhlen� (jako nap�. ve �v�d�tin� �i "�" v pol�tin�), tak�e se ji� pomalu bl�� hl�sce "u". Samohl�ska "�" je v tomto jazyce zdaleka nejroz���en�j��. Nikdy se nevyslovuje kr�tce a v�dy se jedn� o velmi zaokrouhlen� "a" (viz nap��klad severogerm�nsk� "a" s krou�kem), kter� se ji� sv�m zvukem bl�� �esk�mu "�", obzvl�t� pak han�ck�mu. V persk�m p�smu je v�dy vyzna�ena pomoc� "alefu" (na za��tku slova s tildou). Samohl�ska "a" se v n�kter�ch regionech vyslovuje jako "ae".
�e je per�tina
indoevropsk� jazyk, je z�ejm� nejen z jej�ho tvaroslov�,
n�br� - a mo�n� je�t� v�ce - z n�padn� podobnosti mnoha
p�vodn�ch podstatn�ch jmen
(tzn. slov nep�ejat�ch z arab�tiny - a� 50% sou�asn�
slovn� z�soby jazyka f�rsi je toti� arabsk�ho
p�vodu) jejich germ�nsk�m, rom�nsk�m �i slovansk�m
ekvivalent�m (slovansk� v�razy v z�vorce neuv�d�me): bar�dar
= bratr (angl. brother, �v�d.
broder, nor. bror, n�m.
Bruder, niz. broer atp.), m�dar = matka
(angl. mother, �v�d.
moder, nor. mor, n�m.
Mutter, niz. moeder, lat.
mater, �ec. m�tera [mitera], ital. & �pa�. madre atp.), zamin = zem�, Xod�
= B�h (srovnej
s nizozemsk�m God - kdy "g" �teme jako
"ch"), doxtar = dcera (angl. daughter, isl.
d�ttir, �v�d. dotter, nor.
datter, n�m. Tochter, niz.
dochter atp.) - a takto
bychom mohli pokra�ovat d�le... Stejn� jako v angli�tin�
per�tina nerozli�uje rod - jen v p��pad� osobn�ch z�jmen
jsou ve t�et� osob� odli�eny �iv� bytosti
od ne�iv�ch v�c� (viz d�le). Mno�n� ��slo tvo��me
p�ipojen�m -h� (mizh�), co� je p�vodn� persk�
p��pona pro mno�n� ��slo, -�n (ce�m�n), pop�.
je�t� -�t (deh�t), -j�t (ruzn�mej�t) a -in
(mo'allemin). P��pona -�n (v�p�j�ka z
arab�tiny) se obvykle pou��v� zejm�na u podstatn�ch jmen,
kter� vyjad�uj� �iv� bytosti �i v p�ru se vyskytuj�c�
��sti lidsk�ho t�la - av�ak i u t�chto slov existuje
mo�nost volby: Spr�vn� je ce�m�n i ce�mh�
(= o�i). �esk� bezp�edlo�kov� p�dy vyjad�ujeme
n�sledovn�:
P�D | P��KLAD (j.�.) | P�EKLAD (j.�.) | P��KLAD (mn.�.) | P�EKLAD (mn.�.) |
nominativ (1.p.) | zan | �ena | zanh� | �eny |
genitiv (2.p.) | e zan | �eny | e zanh� | �en |
dativ (3.p.) | be zan | �en� | be zanh� | �en�m |
akuzativ (4.p.) | zan r� | �enu | zanh� r� | �eny |
vokativ (5.p.) | ey zan | �eno | ey zanh� | �eny |
P��DAVN� JM�NA:
Svou podobou se v z�sad� neli�� od persk�ch substantiv a mnoh� z nich mohou b�t stejn� tak jm�ny p��davn�mi jako podstatn�mi. Nap�. slovo "xub" znamen� "dobr�" i "dobro", ob�as jej p�ekl�d�me i p��slovcem "dob�e". Velmi zaj�mav� je i adjektivum "bad", kter� m� nejen stejn� pravopis jako anglick� "bad" [baed], ale i v�znam: V per�tin� rovn� "�patn�", pop�. "zl�". Vyslovujeme je v�ak [ba:d] - srovnej se slovem "b�d" [bO:d] s v�znamem "v�tr": b�d e bad = �patn� v�tr, s neur�it�m �lenem (viz n�e) pak b�de badi. P��vlastek shodn� i neshodn� v per�tin� tvo��me v�dy pomoc� p�ivlast�ovac� (genitivn�) ��stice "e", tzv. ez�fe. Tu vyslovujeme v�dy jako kr�tk�, zav�en�j�� [e] a dohromady s p�edchoz�m slovem: Nap�. nur e zendegi, �esky dosl. sv�tlo �ivota, �teme [nu:re zendegi:]. Kdy� je neur�it� �len, tj. nep��zvu�n� "i", vlo�en do slovn�ho spojen� s v�ce ne� jedn�m p��davn�m jm�nem, p�ipojujeme jej a� k posledn�mu slovu: M�in e kucek e arz�ni [m�ine k��eke arz�ny] lze p�elo�it jako "n�jak� mal�, levn� auto". K vyj�d�en� p��slu�nosti k m�stu, m�stu �i zemi, a k vyj�d�en� p�vodu osoby �i v�ci, se pou��v� v�dy p��zvu�n� koncovky "�": Ir�n [�r�n] = �r�n > Ir�ni [�r�n�] = �r�nsk�, z �r�nu, vyroben� v �r�nu.
Stup�ov�n�:
POZITIV | KOMPARATIV | SUPERLATIV | |
DOBR� | XUB | BEHTAR, XUBTAR | BEHTARIN, XUBTARIN |
�PATN� | BAD | BADTAR | BADTARIN |
LEVN� | ARZ�N | ARZ�NTAR | ARZ�NTARIN |
VELK� | BOZORG | BOZORGTAR | BOZORGTARIN |
DRAH� (n�kladn�) | GER�N | GER�NTAR | GER�NTARIN |
�am�ir e bozorg e do�man e m� [�am��re bozorge do�mane m�] = velk� me� na�eho nep��tele
NEUR�IT� �LEN:
�r�nsk� per�tina nezn� �len ur�it�, a podobn� jako v �e�tin� jej v nezbytn�ch p��padech nahrazuje ukazovac�m z�jmenem. Neur�it� �len m� podobu nep��zvu�n� koncovky -i (po samohl�sce -yi), je� se p�ipojuje k p��slu�n�mu jm�nu - nap�. doxtar = dcera, zat�mco doxtari = n�jak� (bl�e neur�en� �i dosud nezn�m�) dcera; doxtar e xub = dobr� dcera (nebo tak� "dcera dobra"), zat�mco doxtar e xubi = n�jak� / jak�si dobr� dcera (nebo tak� "n�jak� / jak�si dcera dobra"). V �r�nsk� per�tin� nenahrazuje neur�it� �len ��slovku yek (1), n�br� sp�e vyjad�uje jist� stupe� nejistoty, co se po�tu t��e. Ide�ln� situace pro pou�it� neur�it�ho �lenu nastane zejm�na tehdy, nev�me-li o tom �i onom zhola nic... Yek miz = jeden st�l � yek mizi = jeden n�jak� (jist�) st�l. V mno�n�m ��sle m� neur�it� �len v�znam neur�it�ho z�jmena "n�jak�": mizh� = stoly, mizh�yi = n�jak� stoly.
. | 1. os. j.�. | 2. os. j.�. | 3. os. j.�. (osoby) | 3 os. j.�. (v�ci) | 1. os. mn.�. | 2. os. mn.�. | 3. os. mn.�. (osoby) | 3. os. mn.�. |
OSOBN� - nominativ | man | to | u | �n | m� | �om� | i��n | �nh� |
OSOBN� - genitiv | e man | e to | e u | e �n | e m� | e �om� | e i��n | e �nh� |
OSOBN� - dativ | be man | be to | be u | be �n | be m� | be �om� | be i��n | be �nh� |
OSOBN� - akuzativ | manr� | tor� | ur� | �nr� | m�r� | �om�r� | i��nr� | �nh�r� |
P�IVLAST�OVAC� SLO�EN� | e man | e to | e u | e �n | e m� | e �om� | e i��n | e �nh� |
P�IVLAST�OVAC� P��PONY | -am | -at | -a� | -a� | -eman | -etan | -e�an | -e�an |
P��klad p�ipojov�n� p�ivlast�ovac� p��pony: ket�b (kniha) - ket�bat (tvoje kniha) & ket�bh� (knihy) - ket�bh�yat (tvoje knihy)
- dal�� vybran� z�jmena:
ke | kdo; �e |
ci | co, jak�, kter� |
ce | co, jak�, kter� |
kod�m | kter�, jak� |
�n | (tam)ten, (tam)ta, (tam)to |
in | tento, tato, toto |
cenin | takov� |
mesl in | tent�� |
hic | ��dn�, nic; ani |
har | ka�d� |
tam�m | cel�, v�e |
�n su | tenhle |
hame | v�e(chen) |
hame ciz | v�echno |
yeksare | v�e |
barxi | n�jak� |
p�reyi | n�kter�, n�jak� |
andaki | n�jak� |
yek cizi | n�co |
har kas | n�kdo, kdokoli |
cizi | cosi, n�co |
hic kas | nikdo |
nisti | nic |
��SLOVKY:
- z�kladn�:
0 | sefr |
1 | yek |
2 | do |
3 | se |
4 | cah�r |
5 | panj |
6 | �e� |
7 | haft |
8 | ha�t |
9 | noh |
10 | dah |
11 | y�zdah |
12 | dav�zdah |
13 | sizdah |
14 | cah�rdah |
15 | p�nzdah |
16 | ��nzdah |
17 | hefdah |
18 | hejdah |
19 | nuzdah |
20 | bist |
21 | bist o yek |
30 | si |
40 | cehel |
50 | panj�h |
60 | �ast |
70 | haft�d |
80 | ha�t�d |
90 | navad |
100 | sad |
110 | sad o dah |
200 | devist |
300 | sisad |
400 | cah�rsad |
500 | p�nsad |
600 | �e�sad |
700 | haftsad |
800 | ha�tsad |
876 | ha�tsad o haft�d o �e� |
900 | nohsad |
1 000 | hez�r |
2 000 | do hez�r |
2 451 | do hez�r o cah�r sad o panj�h o yek |
10 000 | dah hez�r |
20 000 | bist hez�r |
100 000 | sad hez�r |
1 000 000 | miliyon |
1 000 000 000 | miliy�rd |
NUMERATIVY
Stejn� jako v �e�tin� se i v per�tin� pou��v� numerativ�: cah�r jeld ket�b = �ty�i svazky knih, do nafar mard = dva jednotliv� mu�i (jednotlivci), panj varaq k�qaz = p�t list� (arch�) pap�ru, do q�leb s�bun = dv� kostky m�dla atp. V�t�ina numerativ� v�ak m��e b�t nahrazena sl�vkem "t�" s v�znamem "jednotka, d�l, ��st, kus" (nepou��v� se v jednotn�m ��sle): cah�r t� ket�b = �ty�i knihy, do t� s�bun = dv� m�dla, se t� miz = t�i stoly, panj t� dar = p�t dve��, haft t� cer�q = sedm lamp, ale: yek cer�q = jedna lampa. Je-li mno�stv� vyj�d�eno ��slovkou, podstatn� jm�no ji� nep�ib�r� p��ponu mno�n�ho ��sla. Slovo "cand" je zaj�mav� t�m, �e ve spojen� s "t�" znamen� "n�kolik" a v ot�zce "kolik, jak mnoho". Tedy: cand t� ket�b = n�kolik knih, ale cand t� ket�b? = kolik knih? - doch�z� zde samoz�ejm� ke zm�n� intonace, jak je tomu i v �e�tin�. I slovn� spojen� s numerativy mohou p�ib�rat neur�it� �len: panj t� deraxti = kolem (asi, okolo) p�ti strom�.
V�echna persk� slovesa
maj� dva kmeny: imperativn� (bon e amr) a minul� (bon e
m�zi). D�jov� slovesa pak v p��tomn�m �ase a imperfektu
z�sk�vaj� p�edponu
mi-,
je� je pro per�tinu tak typick� a dod�v� j� spolu s
pravideln�mi p��ponami nezam�nitelnou libozvu�nost. Z�por
tvo��me podobn� jako v �e�tin�: P�ed ka�d�
�asovan� sloveso p�id�me prefix na- (viz n�e), pop�. ne-. Princip �asov�n� je u v�ech d�jov�ch
sloves stejn�, jen v��e uveden� kmeny se ne v�dy tak
v�razn�
li��, jako je tomu v p��pad� n�sleduj�c�ch
nepravideln�ch sloves [kardan], [budan] & [d�tan] - viz
nap�. sloveso [porsidan].
KARDAN
= (u)d�lat, konat, (u)�init
kmen imperativn� | -kon- |
kmen minul�ho �asu | -kard- |
A K T I V U M
�as | man | to | u (�n) | m� | �om� | i��n (�nh�) |
minul� | kardam | kardi | kard | kardim | kardid | kardand |
p��tomn� | mikonam | mikoni | mikonad | mikonim | mikonid | mikonand |
budouc� | x�ham kard | x�hi kard | x�had kard | x�him kard | x�hid kard | x�hand kard |
konjunktiv | bekonam | bekoni | bekonad | bekonim | bekonid | bekonand |
konjunktiv minul� | karde b�am | karde b�i | karde b� | karde b�im | karde b�id | karde b�and |
imperfektum | mikardam | mikardi | mikardad | mikardim | mikardid | mikardand |
perfektum | karde'am | karde'i | karde'ast | karde'im | karde'id | karde'and |
plusquamperfektum | karde budam | karde budi | karde bud | karde budim | karde budid | karde budand |
P A S I V U M
�as | man | to | u (�n) | m� | �om� | i��n (�nh�) |
minul� | karde �odam | karde �odi | karde �od | karde �odim | karde �odid | karde �odand |
p��tomn� | karde mi�avam | karde mi�avi | karde mi�avad | karde mi�avim | karde mi�avid | karde mi�avand |
budouc� | karde x�ham �od | karde x�hi �od | karde x�had �od | karde x�him �od | karde x�hid �od | karde x�hand �od |
konjunktiv | karde be�avam | karde be�avi | karde be�avad | karde be�avim | karde be�avid | karde be�avand |
konjunktiv minul� | karde �ode b�am | karde �ode b�i | karde �ode b� | karde �ode b�im | karde �ode b�id | karde �ode b�and |
imperfektum | karde mi�odam | karde mi�odi | karde mi�od | karde mi�odim | karde mi�odid | karde mi�odand |
perfektum | karde �ode'am | karde �ode'i | karde �ode'ast | karde �ode'im | karde �ode'id | karde �ode'and |
plusquamperfektum | karde �ode budam | karde �ode budi | karde �ode bud | karde �ode budim | karde �ode budid | karde �ode budand |
NAKARDAN
= ne(u)d�lat, nekonat, ne(u)�init
kmen imperativn� | -nakon- |
kmen minul�ho �asu | -nakard- |
A K T I V U M
�as | man | to | u (�n) | m� | �om� | i��n (�nh�) |
minul� | nakardam | nakardi | nakard | nakardim | nakardid | nakardand |
p��tomn� | namikonam | namikoni | namikonad | namikonim | namikonid | namikonand |
budouc� | nax�ham kard | nax�hi kard | nax�had kard | nax�him kard | nax�hid kard | nax�hand kard |
konjunktiv | nakonam | nakoni | nakonad | nakonim | nakonid | nakonand |
konjunktiv minul� | nakarde b�am | nakarde b��i | nakarde b� | nakarde b�im | nakarde b�id | nakarde b�and |
imperfektum | namikardam | namikardi | namikardad | namikardim | namikardid | namikardand |
perfektum | nakarde'am | nakarde'i | nakarde'ast | nakarde'im | nakarde'id | nakarde'and |
plusquamperfektum | nakarde budam | nakarde budi | nakarde bud | nakarde budim | nakarde budid | nakarde budand |
P A S I V U M
�as | man | to | u (�n) | m� | �om� | i��n (�nh�) |
minul� | karde na�odam | karde na�odi | karde na�od | karde na�odim | karde na�odid | karde na�odand |
p��tomn� | karde nami�avam | karde nami�avi | karde nami�avad | karde nami�avim | karde nami�avid | karde nami�avand |
budouc� | karde nax�ham �od | karde nax�hi �od | karde nax�had �od | karde nax�him �od | karde nax�hid �od | karde nax�hand �od |
konjunktiv | karde na�avam | karde na�avi | karde na�avad | karde na�avim | karde na�avid | karde na�avand |
konjunktiv minul� | karde �ode nab�am | karde �ode nab�i | karde �ode nab� | karde �ode nab�im | karde �ode nab�id | karde �ode nab�and |
imperfektum | karde nami�odam | karde nami�odi | karde nami�od | karde nami�odim | karde nami�odid | karde nami�odand |
perfektum | karde na�ode'am | karde na�ode'i | karde na�ode'ast | karde na�ode'im | karde na�ode'id | karde na�ode'and |
plusquamperfektum | karde �ode nabudam | karde �ode nabudi | karde �ode nabud | karde �ode nabudim | karde �ode nabudid | karde �ode nabudand |
BUDAN =
b�t, existovat
- jako pomocn� sloveso (vyjad�uj�c� stav):
�as | man | to | u (�n) | m� | �om� | i��n (�nh�) |
p��tomn� | hastam (am) | hasti (i) | hast (ast) | hastim (im) | hastid (id) | hastand (and) |
Mod�e jsou vyzna�eny p��pony, kter� je mo�no p�ipojit k podstatn�mu jm�nu pro vyj�d�en� stavu: zanast = je (to) �ena.
- jako d�jov� sloveso:
A K T I V U M
�as | man | to | u (�n) | m� | �om� | i��n (�nh�) |
minul� | budam | budi | bud | budim | budid | budand |
p��tomn� | mib�am | mib�i | mib�ad | mib�im | mib�id | mib�and |
budouc� | x�ham bud | x�hi bud | x�had bud | x�him bud | x�hid bud | x�hand bud |
konjunktiv | b�am | b�i | b�ad | b�im | b�id | b�and |
konjunktiv minul� | bude b�am | bude b�i | bude b� | bude b�im | bude b�id | bude b�and |
imperfektum | mibudam | mibudi | mibudad | mibudim | mibudid | mibudand |
perfektum | bude'am | bude'i | bude'ast | bude'im | bude'id | bude'and |
plusquamperfektum | bude budam | bude budi | bude bud | bude budim | bude budid | bude budand |
P A S I V U M
�as | man | to | u (�n) | m� | �om� | i��n (�nh�) |
minul� | bude �odam | bude �odi | bude �od | bude �odim | bude �odid | bude �odand |
p��tomn� | bude mi�avam | bude mi�avi | bude mi�avad | bude mi�avim | bude mi�avid | bude mi�avand |
budouc� | bude x�ham �od | bude x�hi �od | bude x�had �od | bude x�him �od | bude x�hid �od | bude x�hand �od |
konjunktiv | bude be�avam | bude be�avi | bude be�avad | bude be�avim | bude be�avid | bude be�avand |
konjunktiv minul� | bude �ode b�am | bude �ode b�i | bude �ode b� | bude �ode b�im | bude �ode b�id | bude �ode b�and |
imperfektum | bude mi�odam | bude mi�odi | bude mi�od | bude mi�odim | bude mi�odid | bude mi�odand |
perfektum | bude �ode'am | bude �ode'i | bude �ode'ast | bude �ode'im | bude �ode'id | bude �ode'and |
plusquamperfektum | bude �ode budam | bude �ode budi | bude �ode bud | bude �ode budim | bude �ode budid | bude �ode budand |
NABUDAN
= neb�t, neexistovat
- jako pomocn� sloveso (vyjad�uj�c� stav):
�as | man | to | u (�n) | m� | �om� | i��n (�nh�) |
p��tomn� | nistam | nisti | nist | nistim | nistid | nistand |
- jako d�jov� sloveso:
A K T I V U M
�as | man | to | u (�n) | m� | �om� | i��n (�nh�) |
minul� | nabudam | nabudi | nabud | nabudim | nabudid | nabudand |
p��tomn� | namib�am | namib�i | namib�ad | namib�im | namib�id | namib�and |
budouc� | nax�ham bud | nax�hi bud | nax�had bud | nax�him bud | nax�hid bud | nax�hand bud |
konjunktiv | nab�am | nab�i | nab�ad | nab�im | nab�id | nab�and |
konjunktiv minul� | nabude b�am | nabude b�i | nabude b� | nabude b�im | nabude b�id | nabude b�and |
imperfektum | namibudam | namibudi | namibudad | namibudim | namibudid | namibudand |
perfektum | nabude'am | nabude'i | nabude'ast | nabude'im | nabude'id | nabude'and |
plusquamperfektum | nabude budam | nabude budi | nabude bud | nabude budim | nabude budid | nabude budand |
P A S I V U M
�as | man | to | u (�n) | m� | �om� | i��n (�nh�) |
minul� | nabude �odam | nabude �odi | nabude �od | nabude �odim | nabude �odid | nabude �odand |
p��tomn� | bude nami�avam | bude nami�avi | bude nami�avad | bude nami�avim | bude nami�avid | bude nami�avand |
budouc� | bude nax�ham �od | bude nax�hi �od | bude nax�had �od | bude nax�him �od | bude nax�hid �od | bude nax�hand �od |
konjunktiv | bude na�avam | bude na�avi | bude na�avad | bude na�avim | bude na�avid | bude na�avand |
konjunktiv minul� | bude �ode nab�am | bude �ode nab�i | bude �ode nab� | bude �ode nab�im | bude �ode nab�id | bude �ode nab�and |
imperfektum | bude nami�odam | bude nami�odi | bude nami�od | bude nami�odim | bude nami�odid | bude nami�odand |
perfektum | bude na�ode'am | bude na�ode'i | bude na�ode'ast | bude na�ode'im | bude na�ode'id | bude na�ode'and |
plusquamperfektum | bude �ode nabudam | bude �ode nabudi | bude �ode nabud | bude �ode nabudim | bude �ode nabudid | bude �ode nabudand |
DTAN
= m�t
kmen imperativn� | -d�r- |
rozkazovac� zp�sob | bed�r |
kmen minul�ho �asu | -d�t- |
A K T I V U M
�as | man | to | u (�n) | m� | �om� | i��n (�nh�) |
minul� | d�tam | d�ti | d�t | d�tim | d�tid | d�tand |
p��tomn� | d�ram | d�ri | d�rad | d�rim | d�rid | d�rand |
budouc� | x�ham d�t | x�hi d�t | x�had d�t | x�him d�t | x�hid d�t | x�hand d�t |
konjunktiv | d�ram | d�ri | d�rad | d�rim | d�rid | d�rand |
konjunktiv minul� | d�te b�am | d�te b�i | d�te b� | d�te b�im | d�te b�id | d�te b�and |
imperfektum | mid�tam | mid�ti | mid�t | mid�tim | mid�tid | mid�tand |
perfektum | d�te'am | d�te'i | d�te'ast | d�te'im | d�te'id | d�te'and |
plusquamperfektum | d�te budam | d�te budi | d�te bud | d�te budim | d�te budid | d�te budand |
P A S I V U M
�as | man | to | u (�n) | m� | �om� | i��n (�nh�) |
minul� | d�te �odam | d�te �odi | d�te �od | d�te �odim | d�te �odid | d�te �odand |
p��tomn� | d�te mi�avam | d�te mi�avi | d�te mi�avad | d�te mi�avim | d�te mi�avid | d�te mi�avand |
budouc� | d�te x�ham �od | d�te x�hi �od | d�te x�had �od | d�te x�him �od | d�te x�hid �od | d�te x�hand �od |
konjunktiv | d�te be�avam | d�te be�avi | d�te be�avad | d�te be�avim | d�te be�avid | d�te be�avand |
konjunktiv minul� | d�te �ode b�am | d�te �ode b�i | d�te �ode b� | d�te �ode b�im | d�te �ode b�id | d�te �ode b�and |
imperfektum | d�te mi�odam | d�te mi�odi | d�te mi�od | d�te mi�odim | d�te mi�odid | d�te mi�odand |
perfektum | d�te �ode'am | d�te �ode'i | d�te �ode'ast | d�te �ode'im | d�te �ode'id | d�te �ode'and |
plusquamperfektum | d�te �ode budam | d�te �ode budi | d�te �ode bud | d�te �ode budim | d�te �ode budid | d�te �ode budand |
PORSIDAN
= pt�t se, t�zat se, dotazovat se
kmen imperativn� | -pors- |
rozkazovac� zp�sob | bepors |
kmen minul�ho �asu | -porsid- |
A K T I V U M
�as | man | to | u (�n) | m� | �om� | i��n (�nh�) |
minul� | porsidam | porsidi | porsid | porsidim | porsidid | porsidand |
p��tomn� | miporsam | miporsi | miporsad | miporsim | miporsid | miporsand |
budouc� | x�ham porsid | x�hi porsid | x�had porsid | x�him porsid | x�hid porsid | x�hand porsid |
konjunktiv | beporsam | beporsi | beporsad | beporsim | beporsid | beporsand |
konjunktiv minul� | porside b�am | porside b�i | porside b� | porside b�im | porside b�id | porside b�and |
imperfektum | miporsidam | miporsidi | miporsid | miporsidim | miporsidid | miporsidand |
perfektum | porside'am | porside'i | porside'ast | porside'im | porside'id | porside'and |
plusquamperfektum | porside budam | porside budi | porside bud | porside budim | porside budid | porside budand |
P A S I V U M
�as | man | to | u (�n) | m� | �om� | i��n (�nh�) |
minul� | porside �odam | porside �odi | porside �od | porside �odim | porside �odid | porside �odand |
p��tomn� | porside mi�avam | porside mi�avi | porside mi�avad | porside mi�avim | porside mi�avid | porside mi�avand |
budouc� | porside x�ham �od | porside x�hi �od | porside x�had �od | porside x�him �od | porside x�hid �od | porside x�hand �od |
konjunktiv | porside be�avam | porside be�avi | porside be�avad | porside be�avim | porside be�avid | porside be�avand |
konjunktiv minul� | porside �ode b�am | porside �ode b�i | porside �ode b� | porside �ode b�im | porside �ode b�id | porside �ode b�and |
imperfektum | porside mi�odam | porside mi�odi | porside mi�od | porside mi�odim | porside mi�odid | porside mi�odand |
perfektum | porside �ode'am | porside �ode'i | porside �ode'ast | porside �ode'im | porside �ode'id | porside �ode'and |
plusquamperfektum | porside �ode budam | porside �ode budi | porside �ode bud | porside �ode budim | porside �ode budid | porside �ode budand |
N�KTER� NEPRAVIDELN� SLOVESA
�re� | kone� (varz) | bon e amr | bon e m�zi |
st�t se | �odan | -�av- | -�od- |
j�t | raftan | -rav- | -raft- |
��kat, pravit | goftan | -guy- | -goft- |
vid�t | didan | -bin- | -did- |
d�lat | kardan | -kon- | -kard- |
j�st | xordan | -xor- | -xord- |
um�vat | �ostan | -�uy- | -�ost- |
dost�vat; vz�t si; chytit | gereftan | -gir- | -gereft- |
d�vat | d�dan | -deh- | -d�d- |
��st | x�ndan | -x�n- | -x�nd- |
v�d�t, zn�t, um�t | d�nestan | -d�n- | -d�nest- |
zn�t | �en�xtan | -�en�s- | -�en�xt- |
prod�vat | foruxtan | -foru�- | -foruxt- |
uhodit, zb�t | zadan | -zan- | -zad- |
m�t; vlastnit | d�tan | -d�r- | -d�t- |
p�ich�zet | �madan | -�- | -�mad- |
VYBRAN� SLOVESA
tarsidan | b�t se |
jangidan | v�l�it |
davidan | b�et, b�hat |
e�q budan | milovat |
dust d��tan | m�t r�d |
bordan | br�t, vz�t si |
mos�ferat kardan | cestovat |
budan | b�t, existovat |
sabr kardan | �ekat |
x�ndan | ��st |
d�dan | d�(va)t |
neg�h kardan | sledovat, d�vat se na |
sepas goz�rdan | d�kovat |
du�idan | dojit |
kardan | (u)d�lat, (vy)konat, (u)�init |
gereftan | dost(�v)at, vz�t si, chytat, chytit |
r�nandegi kardan | ��dit (auto) |
rasidan | dozr�(va)t |
b�zi kardan | hr�t |
x�stan | cht�t |
xordan | j�st |
r�ndan | jet |
raftan | j�t |
gazidan | kousat |
xaridan | koupit |
�ekastan | l�mat, rozb�jet, zlomit, rozb�t |
casb�ndan | lepit |
d�tan | m�t |
andi�idan | myslet |
peyd� kardan | nach�zet, nal�zat |
nu�idan | nap�t se |
p�sox d�dan | odpov�d�t |
oft�dan | padat |
jav�b d�dan | odpov�dat |
��midan | p�t |
�omordan | po��tat |
komak kardan | pom�hat |
kubidan | poml�t |
ferest�dan | pos(�)lat |
gu� d�dan | poslechnout |
gu� kardan | poslouchat |
k�r kardan | pracovat, konat pr�ci |
foruxtan | prod�vat |
�rezu kardan | p��t |
taqdim d�tan | p�edkl�dat |
�madan | p�ich�zet |
�vardan | p�in�st, p�iv�st, p�in�et, p�iv�zt |
neve�tan | ps�t |
porsidan | pt�t se |
fahmidan | rozum�t |
boridan | �ezat |
goftan | ��kat |
harf zadan | mluvit |
ne�astan | sed�t |
mordan | zem��t, skonat |
emteh�n kardan | vyzkou�et |
�enidan | sly�et |
xandidan | sm�t se |
x�bidan | sp�t |
�odan | st�(va)t se |
telefon kardan | telefonovat |
b�ftan | tk�t, sp��dat |
goza�tan | tr�vit (�as) |
�faridan | tvo�it |
�muxtan | u�it se |
d�nestan | um�t, zn�t, v�d�t |
nemudan | zd�t se, jevit se |
�ostan | um�vat |
didan | vid�t |
neg�h d�tan | zastavovat |
bastan | zav�rat |
ad� kardan | vyslovovat |
sangs�r kardan | kamenovat |
barande �odan | vyhr�t |
niy�ye� kardan | modlit se |
penh�n �odan | skr�vat |
nam�z kardan | modlit se |
barn�me neve�tan | programovat |
�v�z x�ndan | zp�vat |
sohbat kardan | hovo�it, mluvit, konverzovat |
nam�z x�ndan | modlit se |
zadan | ude�it, uhodit, zb�t |
zendegi kardan | ��t |
c�ne zadan | smlouvat, vyjedn�vat |
dars d�dan | vyu�ovat, d�vat lekci |
P��SLOVCE:
Ve spisovn�
per�tin� klademe p��slovce v�dy p�ed slovesn� p�edm�t, v
hovorov�m jazyce pak stoj� za n�m. V�tu "Ka�d�
r�no �tu noviny." tedy mo�no ��ci
Man har sobh ruzn�me mix�nam. (dosl. J� ka�d� r�no
noviny �tu.) anebo Man ruzn�me har sobh mix�nam.
(dosl. J� noviny ka�d� r�no �tu.). My se
zde budeme z pochopiteln�ch d�vod� dr�et on� prvn�, tedy
spisovn� varianty.
xis | mokro |
bas | dost |
��yad | snad, mo�n�, asi |
b�l� | nahoru |
bar�ye ce | pro�, za co |
nazdik | bl�zko, vedle, u, p�i |
dur | daleko, pry� |
p�yin | dole, pod |
k�fi | dost |
p�eyn | dol�, pod |
fori | hned |
ceto(w)r | jak, jak� |
mesl | jako |
koj� | kde |
m�nande | jako |
key | kdy |
cand | (n�)kolik, jak mnoho, jak� |
hargez | nikdy |
yekruz | jednou |
cand t� | jak mnoho, kolik |
h�l� | te�, nyn� |
dob�re | op�t, znovu |
ceqadr | kolik, jak mnoho |
cer� | pro� |
be �s�ni | snadno |
xeyli | velmi, velice |
harjur | n�jak |
yek j�yi | n�kde |
bi�tar | jaksi |
hic j� | nikde |
har koj� | kdekoli |
birun | vn� |
hami�e | v�dy |
inj� | zde, tady |
P�EDLO�KY:
dar | v |
bar�ye | pro |
be | sm�rem k (dativ), do |
darb�re | o |
bar | na |
zir | pod |
b� | s |
ruyi | p�es |
dirtar az | za |
darbar�bar | proti |
az insu be �nsu | nap���, p�es |
bedun | bez |
birun | vn� |
gerd�gerd | kolem, okolo |
p�eyn | pod, dol� k |
abar | p�es |
azzir | zpod |
ba'ad�z | po (lok�l) |
r�je'be | o |
beyn | mezi |
zirin | zpod |
pir�mun | okolo, kolem |
po�t | za |
pi� | p�ed |
darpahluye | p�i |
az | z, od |
bi | bez |
pas (az) | po, za |
tuye | uvnit�, vevnit� |
atr�f | okolo, kolem |
ruye | na, nad |
darmiy�ne | mezi |
tu | v, uvnit� |
jelow | p�ed (s akuzativem) |
pahlu | vedle |
ru | na, nad |
darpahlu | u |
SPOJKY:
va | a, i |
y� | (a)nebo |
o | a, i |
hic (vaqt, ciz) | ani |
niz | tak� |
zir� | proto�e, nebo� |
hati | ani |
agar | jestli |
conke | pon�vad� |
agarce | p�esto�e |
harcand | p�esto |
con | pro(to�e) |
vali | ale |
t� | a� |
bar�ye inke | proto�e |
amm� | av�ak |
��STICE:
e | ez�fe, tj. genitivn� (p�ivlast�ovac�) ��stice |
ye | ez�fe, tj. genitivn� (p�ivlast�ovac�) ��stice po samohl�sce |
omid�ram ke | k� bych |
CITOSLOVCE:
h�! | �! |
sal�m! | ahoj! |
�h! | ach! |
Z�KLADN� FR�ZE:
Bale. | Ano. |
�ri. | Ano. |
Xeyr. | Ne. |
Na. | Ne. |
Lotfan. | Pros�m. |
Mote�akeram. | D�kuji. |
Sal�m! | Dobr� den! Ahoj! |
�ab be xeyr. | Dobrou noc. |
Be omid e did�r. | Na shledanou. |
Xod� hafez. | Sbohem. |
Ceki harf mizanid? | Mluv�te �esky? |
... key b�z ast? | Kdy je otev�en ... ? |
... key b�ste mi�avad? | Kdy zav�raj� ... ? |
Be Tehr�n cegune mi�avad raft? | Jak se dostanu do Teher�nu ? |
Ce qadr tul x�had ka�id? | Jak dlouho to bude trvat? |
Az inj� t� Ma�had ce qadr r�h ast? | Jak daleko je odtud do Ma�hadu? |
... koj� mi�avad gereft? | Kde dostanu ... ? |
... l�zem d�ram. | Pot�ebuji ... |
In bomb e atomi mix�ham. | Chci tuto atomovou bombu. |
... d�rid? | M�te ... ? |
Ce qadr migirid? | Kolik dost�v�te? |
Qeymat e in cand ast? | Kolik to stoj�? |
Qeymat e yek litr cand ast? | Kolik stoj� jeden litr? |
Az in xo�am (na)mi�yad. | To se mi (ne)l�b�. |
In xeyli ger�n ast. | To je velmi drah�. |
Behtar az in nad�rid? | Nem�te n�co lep��ho? |
Arz�ntar az in nad�rid? | Nem�te n�co levn�j��ho? |
In key tam�m mi�avad? | Kdy to kon��? |
Ce vaqt ast? | Kolik je hodin? |
Man nemifahmam. | Nerozum�m. |
Moltafet na�odam. | Nech�pu. |
Lotfan yav� harf bezanid! | Mluvte pros�m pomalu! |
Lotfan inr� b� xatt e L�tin benevisid. | Napi�te to pros�m latinkou. |
Lotfan inr� b� xatt e F�rsi benevisid. | Napi�te to pros�m persk�m p�smem. |
Bebax�id! | Promi�te! |
Piy�de ce qadr r�h ast t� �iraz? | Jak daleko je p�ky do ��r�zu? |
Lotfan yek belit t� S�ri. | Pros�m jednu j�zdenku do S�r�. |
Avvalin otobus e Bu�ehr ce vaqt miravad? | Kdy jede dal�� autobus do B��ehru? |
Qeymat e mos�ferat be Ahv�z cand ast? | Kolik stoj� cesta do Ahv�zu? |
Beman hejdah litr bedehid. | Dejte mi osmn�ct litr�. |
Esm e �om� ci ast? | Jak se jmenujete? |
Ruz xo�, Xod� negahdar! | Hezk� den, B�h s V�mi! |
Ci k�r mikoni? | Co d�l�? |
Gozarn�me ye man dar forudg�h ast. | M�j pas je na leti�ti. |
U del�var o �muzg�r e bozorg e m� hast. | On je n� hrdina a velk� u�itel. |
M� piruz x�him �od! | Zv�t�z�me! |
NATO r� dust nad�rim. | Nem�me r�di NATO. |
Raftam foru�g�h ruzn�me xaridam. | �el jsem do obchodu (a) pro noviny. |
Nasrin sar e k�r b� otobus miravad. | Nasr�n jezd� do pr�ce autobusem. |
M� b� ham televizion neg�h mikonim. | Spole�n� se d�v�me na televizi. |
Lotfan sad o bist o panj geram e semteks bedehid. | Sto dvacet p�t gram� semtexu, pros�m. |
Mix�ham in r� emteh�n konam. | Cht�l bych to vyzkou�et. |
NAM�Z E XOD�VAND
STR�NKY, KTER� UR�IT� STOJ� ZA TO NAV�T�VIT
IRANIAN LANGUAGES & SCRIPTS - obs�hl� informace o v�ech �r�nsk�ch jazyc�ch, spousta zaj�mav�ch odkaz�
PERSIAN FOR
TRAVELLERS - 128 str�nek se z�klady
persk� mluvnice a nespo�tem u�ite�n�ch fr�z� a slov
BASIC PERSIAN
FOR THE WHOLE WORLD - p�es sto stran se
z�klady persk� mluvnice (v�e latinkou)
PERSIAN FOR
BEGINNERS - 15 lekc� (soubory *.jpg) + dal�� informace
o �r�nsk� per�tin� anglicky nebo rusky
PERSIAN FOR
CHILDREN - 41 stru�n�ch lekc� s
obr�zky nejen pro d�ti
IL&S
ENGLISH-PERSIAN DICTIONARY - obs�hl�
anglicko-persk� slovn�k (v�echna hesla latinkou i persk�m
p�smem)
AVESTA -
ZOROASTRIAN ARCHIVES - spousta informac� o
zoroastrismu, avestsko-anglick� slovn�k a mnoho odkaz�
F�RSI �EKKAR
AST �ili "per�tina je cukr" - tj. �est
stru�n�ch lekc� per�tiny od �ahri�ra B�rb�ra
B� KONV�NSION
E UROF�RSI N� �AVID - �mluva o romanizaci
per�tiny (srpen 1993)
DERSI E HIZVA E
EURANSI - nov� um�l� mezin�rodn� jazyk
"Euransi" je do zna�n� m�ry inspirov�n �r�nsk�mi
jazyky
PARSPAD &
PARSDICT - textov� editor a anglicko-persk� slovn�k
zdarma (M. Reza �ams Amiri)
DIVUNEH
(DIV�NE) �ili "bl�zen" -
obs�hl� str�nky o kurd�tin�, �asov�n� persk�ch a
kurdsk�ch sloves
PATER NOSTER - k�es�ansk� (katolick�)
modlitby ve v�ce ne� 1 200 jazyc�ch v�etn� per�tiny
FOREIGN
LANGUAGES FOR TRAVELLERS - z�kladn� slov��ka a fr�ze v
des�tk�ch jazyk�
GHEYASPOUR'S FARHANG - stru�n� slovn�k hovorov�
per�tiny od pana Qeyasp�ra
ISHKASHMI-ENGLISH
VOCABULARY - stru�n� slovn�k jednoho z t�d�ick�ch
pam�rsk�ch dialekt�
St�hn�te si
aktu�ln� verzi romanizovan�ho oboustrann�ho persk�ho
slovn�ku v�etn� �esk� verze Freeware Dictionary Programu...
{Nyn� obsahuje ji� p�es 3.900 hesel.}
SHORT COMPARATIVE PERSIAN-CZECH-ENGLISH WORD LIST
Komparativn�, co mo�n� nejp�esn�j�� persko-�esko-anglick� slovn� list (postupn� je roz�i�ov�n)