V�TEJTE � XO� �MADID [CHO� �MAD�D] � V�TEJTE � XO� �MADID [CHO� �MAD�D] � V�TEJTE � XO� �MADID [CHO� �MAD�D] � V�TEJTE � XO� �MADID [CHO� �MAD�D] � V�TEJTE � XO� �MADID [CHO� �MAD�D] � V�TEJTE � XO� �MADID [CHO� �MAD�D] � V�TEJTE � XO� �MADID [CHO� �MAD�D] � V�TEJTE � XO� �MADID [CHO� �MAD�D] � V�TEJTE � XO� �MADID [CHO� �MAD�D] � V�TEJTE � XO� �MADID [CHO� �MAD�D]

F�RSI: �R�NSK� PER�TINA

Pro� se dnes u�it persky?! Spisovn� �r�nsk� per�tina [fO:rsi:] - nebo tak� p�rsi - je zajist� jedn�m z nejkr�sn�j��ch a nejmelodi�t�j��ch jazyk� v�bec. Spolu s dar�tinou, t�d�i�tinou, pahlav�n�tinou, hazarag�tinou, dehw�r�tinou, darw�z�tinou, aimaq�tinou, d�id�tinou, tat�tinou, bukh�r�tinou, l�r�tinou, kumz�r�tinou, far�tinou a larij�tinou pat�� do jihoz�padn� skupiny �r�nsk�ch jazyk�. Je jedin�m ��edn�m jazykem �r�nsk� isl�msk� republiky (p�es 66 milion� obyvatel) a jej�m v�chodn�m dialektem, tj. dar�tinou [dari:], hovo�� dal��ch cca 7 milion� obyvatel Afgh�nist�nu (5,6 mil.) - zde je druh�m ��edn�m jazykem, P�kist�nu (1 mil.) aj. Velmi podobn� dne�n� modern� per�tin� je i t�d�i�tina (jedin� ��edn� jazyk pro cca 6 mil. obyvatel T�d�ikist�nu). Obecn� lze ��ci, �e afgh�nsk� a t�d�ick� n��e�� jsou archai�t�j�� a mluvnicky bohat�� ne� sou�asn� modern� �r�nsk� per�tina. Z pochopiteln�ch d�vod� lze v dar�tin� nal�zt mnoho v�p�j�ek z pa�t�tiny a v t�d�i�tin� zase slova p�ejat� z ru�tiny. �r�nsk� per�tina hojn� p�ej�mala slova z arab�tiny a ��ste�n� i z ture�tiny a francouz�tiny. Jazyky f�rs�, dar� a tajiki se od sebe li�� asi jako �e�tina a sloven�tina - jen (p�vodn�ch) spole�n�ch v�raz� je postatn� m�n�...

F�RSI Ke darx�st kardand man az dust�n tarjome kon F�rsi be ket�b r� in.
DARI Ki darxw�st kardand man az d�st�n tarjuma kun P�rs� ba kit�b-r� �n.
P��tel� mne (po)��dali, abych p�elo�il tuto knihu do per�tiny.

ALEFB�

TALAFFOZ

HARFH� YE BISED�:

V�slovnost persk�ch souhl�sek je pom�rn� snadn�, nebo� jen dv� (respektive t�i) hl�sky se v �e�tin� nevyskytuj�: Graf�m "q" (qeyn & q�f) m� dvoj� v�slovnost, je� nen� rozli�ena ani v p�vodn�m persk�m p�smu (nap�. t�d�ick� azbuka je rozli�uje): Daleko nej�ast�ji zn� t�m�� jako francouzsk� "r", by� se jedn� o pon�kud jinou hl�sku [gh] - vel�rn� zn�lou frikativu (IPA = �eck� gamma [G], p��padn� Q), sp�e se bl�� zn�l�mu prot�j�ku �esk�ho "ch" - zn� tedy jako nizozemsk� "g". Vyskytuje se mj. v arm�n�tin�, kurd�tin�, pa�t�tin�, urd�tin�, holand�tin�, �e�tin�, arab�tin� a ob�as i v ture�tin�. Druh� v�slovnost (p�ev�n� na za��tku slova) je hrdeln� {��pkov�} "q", tj. uvul�rn� nezn�l� plosivum (vyslov�me tak, �e z hloubi krku vyt�hneme "k", pop��pad� jeho zn�l� prot�j�ek "g"). Zat�mco �esk� "h" je zn�l�, v per�tin� je vyslovujeme nezn�le - stejn� jako nap�. v angli�tin�, �v�d�tin�, nor�tin�, d�n�tin�, ture�tin�, indon�tin�, n�m�in� a mnoha dal��ch jazyc�ch. Rozd�l oproti na�� v�slovnosti je ov�em nepatrn�. Jen koncov� "h" je tak jemn�, �e t�m�� zanik� (po otev�en�m koncov�m "e" se nevyslovuje v�bec, a proto jej v t�to romanizovan� podob� ani nevyzna�ujeme).

Pro po��dek je�t� uve�me hl�sky, jejich� v�slovnost se v z�sad� neli�� od �esk�, av�ak grafick� podoba velmi v�razn�: "c" vyslovujeme jako �esk� "�" - na�e "c" toti� v �r�nsk� per�tin� samostatn� neexistuje - "j" vyslovujeme jako zn�l� prot�j�ek p�edchoz� hl�sky - tedy �esk� "d�" - graf�m "x" odpov�d� �esk�mu "ch" (v n�kter�ch regionech, obzvl�t� na v�chod� �r�nu a v afgh�nsk� per�tin� [dar�] a t�d�i�tin� je vyslovov�no o n�co drsn�ji, ale v�dy nezn�le), "y" se nikterak neli�� od �esk�ho "j". Ze souhl�sek je�t� nutno zm�nit "w", kter� se vyskytuje pouze ve spojen� se samohl�skou "o" - jde tedy sp�e o neslabi�n� "u". Jako souhl�ska se vyskytuje jen v n�kter�ch dialektech, a zejm�na v dar�tin�. Persk� dvojhl�ska "ow" pak zn� t�m�� jako �esk� "ou".

HARFH� YE B�SED�:

V modern� �r�nsk� per�tin� (f�rs�) se vyskytuje sedm v�ce �i m�n� odli�n�ch samohl�sek, p�i�em� t�i z nich mohou b�t kr�tk� i dlouh�, stejn� po�et je pouze kr�tk�ch a jedna samohl�ska je v�dy dlouh�. Do prvn� skupiny pat�� "a", "i" & "u", je� vyslovujeme t�m�� jako v �e�tin�. Jejich d�lku zde nerozli�ujeme (v souladu s B� konv�nsion e Urof�rsi �n� �avid & http://iranianlanguages.com/UniPers/index.htm), nebo� nen� tak v�razn� jako v na�� mate��tin� a z�vis� sp�e na p��zvuku, kter� je v�dy na posledn� slabice. Nav�c lze ��ci, �e nap�. "u" je a� na p�r v�jimek t�m�� v�dy dlouh�, a v p��pad� "i" je situace obdobn�. Snad net�eba p�ipom�nat, �e p�smeno "i" v per�tin� nikdy nem�k�� p�edchoz� "d", "n" �i "t" (?!). To je ostatn� t�m�� v�hradn� z�pado- a v�chodoslovanskou "specialitou". Samohl�ska "e" je v�dy kr�tk� a od �esk� se pon�kud li��, nebo� - stejn� jako v mnoha jin�ch indoevropsk�ch jazyc�ch - m� dvoj� v�slovnost: Obvykle ji vyslovujeme zav�en�j��, zat�mco p�ed "y" (dvojhl�ska "ey") a na konci slov (v persk�m p�smu v�dy s koncov�m "h-havaz") je je�t� o polovinu otev�en�j�� ne� �esk� "e" (rozd�l ve v�slovnosti je nepatrn� - v ��dn�m p��pad� se zvuk je�t� nebl�� anglick�mu �i norsk�mu "ae"). Persk� "o" je v�dy kr�tk� a v�razn� zaokrouhlen� (jako nap�. ve �v�d�tin� �i "�" v pol�tin�), tak�e se ji� pomalu bl�� hl�sce "u". Samohl�ska "�" je v tomto jazyce zdaleka nejroz���en�j��. Nikdy se nevyslovuje kr�tce a v�dy se jedn� o velmi zaokrouhlen� "a" (viz nap��klad severogerm�nsk� "a" s krou�kem), kter� se ji� sv�m zvukem bl�� �esk�mu "�", obzvl�t� pak han�ck�mu. V persk�m p�smu je v�dy vyzna�ena pomoc� "alefu" (na za��tku slova s tildou). Samohl�ska "a" se v n�kter�ch regionech vyslovuje jako "ae".


DASTUR E ZAB�N


PODSTATN� JM�NA:

�e je per�tina indoevropsk� jazyk, je z�ejm� nejen z jej�ho tvaroslov�, n�br� - a mo�n� je�t� v�ce - z n�padn� podobnosti mnoha p�vodn�ch podstatn�ch jmen
(tzn. slov nep�ejat�ch z arab�tiny - a� 50% sou�asn� slovn� z�soby jazyka f�rsi je toti� arabsk�ho p�vodu) jejich germ�nsk�m, rom�nsk�m �i slovansk�m
ekvivalent�m (slovansk� v�razy v z�vorce neuv�d�me): bar�dar = bratr (
angl. brother, �v�d. broder, nor. bror, n�m. Bruder, niz. broer atp.), m�dar = matka
(
angl. mother, �v�d. moder, nor. mor, n�m. Mutter, niz. moeder, lat. mater, �ec. m�tera [mitera], ital. & �pa�. madre atp.), zamin = zem�, Xod� = B�h (srovnej
s nizozemsk�m God - kdy "g" �teme jako "ch"), doxtar = dcera (
angl. daughter, isl. d�ttir, �v�d. dotter, nor. datter, n�m. Tochter, niz. dochter atp.) - a takto
bychom mohli pokra�ovat d�le... Stejn� jako v angli�tin� per�tina nerozli�uje rod - jen v p��pad� osobn�ch z�jmen jsou ve t�et� osob� odli�eny �iv� bytosti
od ne�iv�ch v�c� (viz d�le). Mno�n� ��slo tvo��me p�ipojen�m -h� (mizh�), co� je p�vodn� persk� p��pona pro mno�n� ��slo, -�n (ce�m�n), pop�. je�t� -�t (deh�t), -j�t (ruzn�mej�t) a -in (mo'allemin). P��pona -�n (v�p�j�ka z arab�tiny) se obvykle pou��v� zejm�na u podstatn�ch jmen, kter� vyjad�uj� �iv� bytosti �i v p�ru se vyskytuj�c� ��sti lidsk�ho t�la - av�ak i u t�chto slov existuje mo�nost volby: Spr�vn� je ce�m�n i ce�mh� (= o�i). �esk� bezp�edlo�kov� p�dy vyjad�ujeme n�sledovn�:

P�D P��KLAD (j.�.) P�EKLAD (j.�.) P��KLAD (mn.�.) P�EKLAD (mn.�.)
nominativ (1.p.) zan �ena zanh� �eny
genitiv (2.p.) e zan �eny e zanh� �en
dativ (3.p.) be zan �en� be zanh� �en�m
akuzativ (4.p.) zan r� �enu zanh� r� �eny
vokativ (5.p.) ey zan �eno ey zanh� �eny

P��DAVN� JM�NA:

Svou podobou se v z�sad� neli�� od persk�ch substantiv a mnoh� z nich mohou b�t stejn� tak jm�ny p��davn�mi jako podstatn�mi. Nap�. slovo "xub" znamen� "dobr�" i "dobro", ob�as jej p�ekl�d�me i p��slovcem "dob�e". Velmi zaj�mav� je i adjektivum "bad", kter� m� nejen stejn� pravopis jako anglick� "bad" [baed], ale i v�znam: V per�tin� rovn� "�patn�", pop�. "zl�". Vyslovujeme je v�ak [ba:d] - srovnej se slovem "b�d" [bO:d] s v�znamem "v�tr": b�d e bad = �patn� v�tr, s neur�it�m �lenem (viz n�e) pak b�de badi. P��vlastek shodn� i neshodn� v per�tin� tvo��me v�dy pomoc� p�ivlast�ovac� (genitivn�) ��stice "e", tzv. ez�fe. Tu vyslovujeme v�dy jako kr�tk�, zav�en�j�� [e] a dohromady s p�edchoz�m slovem: Nap�. nur e zendegi, �esky dosl. sv�tlo �ivota, �teme [nu:re zendegi:]. Kdy� je neur�it� �len, tj. nep��zvu�n� "i", vlo�en do slovn�ho spojen� s v�ce ne� jedn�m p��davn�m jm�nem, p�ipojujeme jej a� k posledn�mu slovu: M�in e kucek e arz�ni [m�ine k��eke arz�ny] lze p�elo�it jako "n�jak� mal�, levn� auto". K vyj�d�en� p��slu�nosti k m�stu, m�stu �i zemi, a k vyj�d�en� p�vodu osoby �i v�ci, se pou��v� v�dy p��zvu�n� koncovky "�": Ir�n [�r�n] = �r�n > Ir�ni [�r�n�] = �r�nsk�, z �r�nu, vyroben� v �r�nu.

Stup�ov�n�:

  POZITIV KOMPARATIV SUPERLATIV
DOBR� XUB BEHTAR, XUBTAR BEHTARIN, XUBTARIN
�PATN� BAD BADTAR BADTARIN
LEVN� ARZ�N ARZ�NTAR ARZ�NTARIN
VELK� BOZORG BOZORGTAR BOZORGTARIN
DRAH� (n�kladn�) GER�N GER�NTAR GER�NTARIN

�am�ir e bozorg e do�man e m� [�am��re bozorge do�mane m�] = velk� me� na�eho nep��tele

NEUR�IT� �LEN:

�r�nsk� per�tina nezn� �len ur�it�, a podobn� jako v �e�tin� jej v nezbytn�ch p��padech nahrazuje ukazovac�m z�jmenem. Neur�it� �len m� podobu nep��zvu�n� koncovky -i (po samohl�sce -yi), je� se p�ipojuje k p��slu�n�mu jm�nu - nap�. doxtar = dcera, zat�mco doxtari = n�jak� (bl�e neur�en� �i dosud nezn�m�) dcera; doxtar e xub = dobr� dcera (nebo tak� "dcera dobra"), zat�mco doxtar e xubi = n�jak� / jak�si dobr� dcera (nebo tak� "n�jak� / jak�si dcera dobra"). V �r�nsk� per�tin� nenahrazuje neur�it� �len ��slovku yek (1), n�br� sp�e vyjad�uje jist� stupe� nejistoty, co se po�tu t��e. Ide�ln� situace pro pou�it� neur�it�ho �lenu nastane zejm�na tehdy, nev�me-li o tom �i onom zhola nic... Yek miz = jeden st�l � yek mizi = jeden n�jak� (jist�) st�l. V mno�n�m ��sle m� neur�it� �len v�znam neur�it�ho z�jmena "n�jak�": mizh� = stoly, mizh�yi = n�jak� stoly.

Z�JMENA:

. 1. os. j.�. 2. os. j.�. 3. os. j.�. (osoby) 3 os. j.�. (v�ci) 1. os. mn.�. 2. os. mn.�. 3. os. mn.�. (osoby) 3. os. mn.�.
OSOBN� - nominativ man to u �n m� �om� i��n �nh�
OSOBN� - genitiv e man e to e u e �n e m� e �om� e i��n e �nh�
OSOBN� - dativ be man be to be u be �n be m� be �om� be i��n be �nh�
OSOBN� - akuzativ manr� tor� ur� �nr� m�r� �om�r� i��nr� �nh�r�
P�IVLAST�OVAC� SLO�EN� e man e to e u e �n e m� e �om� e i��n e �nh�
P�IVLAST�OVAC� P��PONY -am -at -a� -a� -eman -etan -e�an -e�an

P��klad p�ipojov�n� p�ivlast�ovac� p��pony: ket�b (kniha) - ket�bat (tvoje kniha) & ket�bh� (knihy) - ket�bh�yat (tvoje knihy)

- dal�� vybran� z�jmena:

ke kdo; �e
ci co, jak�, kter�
ce co, jak�, kter�
kod�m kter�, jak�
�n (tam)ten, (tam)ta, (tam)to
in tento, tato, toto
cenin takov�
mesl in tent��
hic ��dn�, nic; ani
har ka�d�
tam�m cel�, v�e
�n su tenhle
hame v�e(chen)
hame ciz v�echno
yeksare v�e
barxi n�jak�
p�reyi n�kter�, n�jak�
andaki n�jak�
yek cizi n�co
har kas n�kdo, kdokoli
cizi cosi, n�co
hic kas nikdo
nisti nic

 

��SLOVKY:

- z�kladn�:

0 sefr
1 yek
2 do
3 se
4 cah�r
5 panj
6 �e�
7 haft
8 ha�t
9 noh
10 dah
11 y�zdah
12 dav�zdah
13 sizdah
14 cah�rdah
15 p�nzdah
16 ��nzdah
17 hefdah
18 hejdah
19 nuzdah
20 bist
21 bist o yek
30 si
40 cehel
50 panj�h
60 �ast
70 haft�d
80 ha�t�d
90 navad
100 sad
110 sad o dah
200 devist
300 sisad
400 cah�rsad
500 p�nsad
600 �e�sad
700 haftsad
800 ha�tsad
876 ha�tsad o haft�d o �e�
900 nohsad
1 000 hez�r
2 000 do hez�r
2 451 do hez�r o cah�r sad o panj�h o yek
10 000 dah hez�r
20 000 bist hez�r
100 000 sad hez�r
1 000 000 miliyon
1 000 000 000 miliy�rd

NUMERATIVY

Stejn� jako v �e�tin� se i v per�tin� pou��v� numerativ�: cah�r jeld ket�b = �ty�i svazky knih, do nafar mard = dva jednotliv� mu�i (jednotlivci), panj varaq k�qaz = p�t list� (arch�) pap�ru, do q�leb s�bun = dv� kostky m�dla atp. V�t�ina numerativ� v�ak m��e b�t nahrazena sl�vkem "t�" s v�znamem "jednotka, d�l, ��st, kus" (nepou��v� se v jednotn�m ��sle): cah�r t� ket�b = �ty�i knihy, do t� s�bun = dv� m�dla, se t� miz = t�i stoly, panj t� dar = p�t dve��, haft t� cer�q = sedm lamp, ale: yek cer�q = jedna lampa. Je-li mno�stv� vyj�d�eno ��slovkou, podstatn� jm�no ji� nep�ib�r� p��ponu mno�n�ho ��sla. Slovo "cand" je zaj�mav� t�m, �e ve spojen� s "t�" znamen� "n�kolik" a v ot�zce "kolik, jak mnoho". Tedy: cand t� ket�b = n�kolik knih, ale cand t� ket�b? = kolik knih? - doch�z� zde samoz�ejm� ke zm�n� intonace, jak je tomu i v �e�tin�. I slovn� spojen� s numerativy mohou p�ib�rat neur�it� �len: panj t� deraxti = kolem (asi, okolo) p�ti strom�.

SLOVESA:

V�echna persk� slovesa maj� dva kmeny: imperativn� (bon e amr) a minul� (bon e m�zi). D�jov� slovesa pak v p��tomn�m �ase a imperfektu z�sk�vaj� p�edponu
mi-, je� je pro per�tinu tak typick� a dod�v� j� spolu s pravideln�mi p��ponami nezam�nitelnou libozvu�nost. Z�por tvo��me podobn� jako v �e�tin�: P�ed ka�d�
�asovan� sloveso p�id�me prefix na-
(viz n�e), pop�. ne-. Princip �asov�n� je u v�ech d�jov�ch sloves stejn�, jen v��e uveden� kmeny se ne v�dy tak v�razn�
li��, jako je tomu v p��pad� n�sleduj�c�ch nepravideln�ch sloves [kardan], [budan] & [d�tan] - viz nap�. sloveso [porsidan].

KARDAN = (u)d�lat, konat, (u)�init

kmen imperativn� -kon-
kmen minul�ho �asu -kard-

A K T I V U M

�as man to u (�n) m� �om� i��n (�nh�)
minul� kardam kardi kard kardim kardid kardand
p��tomn� mikonam mikoni mikonad mikonim mikonid mikonand
budouc� x�ham kard x�hi kard x�had kard x�him kard x�hid kard x�hand kard
konjunktiv bekonam bekoni bekonad bekonim bekonid bekonand
konjunktiv minul� karde b�am karde b�i karde b� karde b�im karde b�id karde b�and
imperfektum mikardam mikardi mikardad mikardim mikardid mikardand
perfektum karde'am karde'i karde'ast karde'im karde'id karde'and
plusquamperfektum karde budam karde budi karde bud karde budim karde budid karde budand

P A S I V U M

�as man to u (�n) m� �om� i��n (�nh�)
minul� karde �odam karde �odi karde �od karde �odim karde �odid karde �odand
p��tomn� karde mi�avam karde mi�avi karde mi�avad karde mi�avim karde mi�avid karde mi�avand
budouc� karde x�ham �od karde x�hi �od karde x�had �od karde x�him �od karde x�hid �od karde x�hand �od
konjunktiv karde be�avam karde be�avi karde be�avad karde be�avim karde be�avid karde be�avand
konjunktiv minul� karde �ode b�am karde �ode b�i karde �ode b� karde �ode b�im karde �ode b�id karde �ode b�and
imperfektum karde mi�odam karde mi�odi karde mi�od karde mi�odim karde mi�odid karde mi�odand
perfektum karde �ode'am karde �ode'i karde �ode'ast karde �ode'im karde �ode'id karde �ode'and
plusquamperfektum karde �ode budam karde �ode budi karde �ode bud karde �ode budim karde �ode budid karde �ode budand

NAKARDAN = ne(u)d�lat, nekonat, ne(u)�init

kmen imperativn� -nakon-
kmen minul�ho �asu -nakard-

A K T I V U M

�as man to u (�n) m� �om� i��n (�nh�)
minul� nakardam nakardi nakard nakardim nakardid nakardand
p��tomn� namikonam namikoni namikonad namikonim namikonid namikonand
budouc� nax�ham kard nax�hi kard nax�had kard nax�him kard nax�hid kard nax�hand kard
konjunktiv nakonam nakoni nakonad nakonim nakonid nakonand
konjunktiv minul� nakarde b�am nakarde bi nakarde b� nakarde b�im nakarde b�id nakarde b�and
imperfektum namikardam namikardi namikardad namikardim namikardid namikardand
perfektum nakarde'am nakarde'i nakarde'ast nakarde'im nakarde'id nakarde'and
plusquamperfektum nakarde budam nakarde budi nakarde bud nakarde budim nakarde budid nakarde budand

P A S I V U M

�as man to u (�n) m� �om� i��n (�nh�)
minul� karde na�odam karde na�odi karde na�od karde na�odim karde na�odid karde na�odand
p��tomn� karde nami�avam karde nami�avi karde nami�avad karde nami�avim karde nami�avid karde nami�avand
budouc� karde nax�ham �od karde nax�hi �od karde nax�had �od karde nax�him �od karde nax�hid �od karde nax�hand �od
konjunktiv karde na�avam karde na�avi karde na�avad karde na�avim karde na�avid karde na�avand
konjunktiv minul� karde �ode nab�am karde �ode nab�i karde �ode nab� karde �ode nab�im karde �ode nab�id karde �ode nab�and
imperfektum karde nami�odam karde nami�odi karde nami�od karde nami�odim karde nami�odid karde nami�odand
perfektum karde na�ode'am karde na�ode'i karde na�ode'ast karde na�ode'im karde na�ode'id karde na�ode'and
plusquamperfektum karde �ode nabudam karde �ode nabudi karde �ode nabud karde �ode nabudim karde �ode nabudid karde �ode nabudand

 

BUDAN = b�t, existovat

- jako pomocn� sloveso (vyjad�uj�c� stav):

�as man to u (�n) m� �om� i��n (�nh�)
p��tomn� hastam (am) hasti (i) hast (ast) hastim (im) hastid (id) hastand (and)

Mod�e jsou vyzna�eny p��pony, kter� je mo�no p�ipojit k podstatn�mu jm�nu pro vyj�d�en� stavu: zanast = je (to) �ena.

- jako d�jov� sloveso:

A K T I V U M

�as man to u (�n) m� �om� i��n (�nh�)
minul� budam budi bud budim budid budand
p��tomn� mib�am mib�i mib�ad mib�im mib�id mib�and
budouc� x�ham bud x�hi bud x�had bud x�him bud x�hid bud x�hand bud
konjunktiv b�am b�i b�ad b�im b�id b�and
konjunktiv minul� bude b�am bude b�i bude b� bude b�im bude b�id bude b�and
imperfektum mibudam mibudi mibudad mibudim mibudid mibudand
perfektum bude'am bude'i bude'ast bude'im bude'id bude'and
plusquamperfektum bude budam bude budi bude bud bude budim bude budid bude budand

P A S I V U M

�as man to u (�n) m� �om� i��n (�nh�)
minul� bude �odam bude �odi bude �od bude �odim bude �odid bude �odand
p��tomn� bude mi�avam bude mi�avi bude mi�avad bude mi�avim bude mi�avid bude mi�avand
budouc� bude x�ham �od bude x�hi �od bude x�had �od bude x�him �od bude x�hid �od bude x�hand �od
konjunktiv bude be�avam bude be�avi bude be�avad bude be�avim bude be�avid bude be�avand
konjunktiv minul� bude �ode b�am bude �ode b�i bude �ode b� bude �ode b�im bude �ode b�id bude �ode b�and
imperfektum bude mi�odam bude mi�odi bude mi�od bude mi�odim bude mi�odid bude mi�odand
perfektum bude �ode'am bude �ode'i bude �ode'ast bude �ode'im bude �ode'id bude �ode'and
plusquamperfektum bude �ode budam bude �ode budi bude �ode bud bude �ode budim bude �ode budid bude �ode budand

NABUDAN = neb�t, neexistovat

- jako pomocn� sloveso (vyjad�uj�c� stav):

�as man to u (�n) m� �om� i��n (�nh�)
p��tomn� nistam nisti nist nistim nistid nistand

- jako d�jov� sloveso:

A K T I V U M

�as man to u (�n) m� �om� i��n (�nh�)
minul� nabudam nabudi nabud nabudim nabudid nabudand
p��tomn� namib�am namib�i namib�ad namib�im namib�id namib�and
budouc� nax�ham bud nax�hi bud nax�had bud nax�him bud nax�hid bud nax�hand bud
konjunktiv nab�am nab�i nab�ad nab�im nab�id nab�and
konjunktiv minul� nabude b�am nabude b�i nabude b� nabude b�im nabude b�id nabude b�and
imperfektum namibudam namibudi namibudad namibudim namibudid namibudand
perfektum nabude'am nabude'i nabude'ast nabude'im nabude'id nabude'and
plusquamperfektum nabude budam nabude budi nabude bud nabude budim nabude budid nabude budand

P A S I V U M

�as man to u (�n) m� �om� i��n (�nh�)
minul� nabude �odam nabude �odi nabude �od nabude �odim nabude �odid nabude �odand
p��tomn� bude nami�avam bude nami�avi bude nami�avad bude nami�avim bude nami�avid bude nami�avand
budouc� bude nax�ham �od bude nax�hi �od bude nax�had �od bude nax�him �od bude nax�hid �od bude nax�hand �od
konjunktiv bude na�avam bude na�avi bude na�avad bude na�avim bude na�avid bude na�avand
konjunktiv minul� bude �ode nab�am bude �ode nab�i bude �ode nab� bude �ode nab�im bude �ode nab�id bude �ode nab�and
imperfektum bude nami�odam bude nami�odi bude nami�od bude nami�odim bude nami�odid bude nami�odand
perfektum bude na�ode'am bude na�ode'i bude na�ode'ast bude na�ode'im bude na�ode'id bude na�ode'and
plusquamperfektum bude �ode nabudam bude �ode nabudi bude �ode nabud bude �ode nabudim bude �ode nabudid bude �ode nabudand

 

DŠTAN = m�t

kmen imperativn� -d�r-
rozkazovac� zp�sob bed�r
kmen minul�ho �asu -d�t-

A K T I V U M

�as man to u (�n) m� �om� i��n (�nh�)
minul� d�tam d�ti d�t d�tim d�tid d�tand
p��tomn� d�ram d�ri d�rad d�rim d�rid d�rand
budouc� x�ham d�t x�hi d�t x�had d�t x�him d�t x�hid d�t x�hand d�t
konjunktiv d�ram d�ri d�rad d�rim d�rid d�rand
konjunktiv minul� d�te b�am d�te b�i d�te b� d�te b�im d�te b�id d�te b�and
imperfektum mid�tam mid�ti mid�t mid�tim mid�tid mid�tand
perfektum d�te'am d�te'i d�te'ast d�te'im d�te'id d�te'and
plusquamperfektum d�te budam d�te budi d�te bud d�te budim d�te budid d�te budand

P A S I V U M

�as man to u (�n) m� �om� i��n (�nh�)
minul� d�te �odam d�te �odi d�te �od d�te �odim d�te �odid d�te �odand
p��tomn� d�te mi�avam d�te mi�avi d�te mi�avad d�te mi�avim d�te mi�avid d�te mi�avand
budouc� d�te x�ham �od d�te x�hi �od d�te x�had �od d�te x�him �od d�te x�hid �od d�te x�hand �od
konjunktiv d�te be�avam d�te be�avi d�te be�avad d�te be�avim d�te be�avid d�te be�avand
konjunktiv minul� d�te �ode b�am d�te �ode b�i d�te �ode b� d�te �ode b�im d�te �ode b�id d�te �ode b�and
imperfektum d�te mi�odam d�te mi�odi d�te mi�od d�te mi�odim d�te mi�odid d�te mi�odand
perfektum d�te �ode'am d�te �ode'i d�te �ode'ast d�te �ode'im d�te �ode'id d�te �ode'and
plusquamperfektum d�te �ode budam d�te �ode budi d�te �ode bud d�te �ode budim d�te �ode budid d�te �ode budand

 

PORSIDAN = pt�t se, t�zat se, dotazovat se

kmen imperativn� -pors-
rozkazovac� zp�sob bepors
kmen minul�ho �asu -porsid-

 

A K T I V U M

�as man to u (�n) m� �om� i��n (�nh�)
minul� porsidam porsidi porsid porsidim porsidid porsidand
p��tomn� miporsam miporsi miporsad miporsim miporsid miporsand
budouc� x�ham porsid x�hi porsid x�had porsid x�him porsid x�hid porsid x�hand porsid
konjunktiv beporsam beporsi beporsad beporsim beporsid beporsand
konjunktiv minul� porside b�am porside b�i porside b� porside b�im porside b�id porside b�and
imperfektum miporsidam miporsidi miporsid miporsidim miporsidid miporsidand
perfektum porside'am porside'i porside'ast porside'im porside'id porside'and
plusquamperfektum porside budam porside budi porside bud porside budim porside budid porside budand

P A S I V U M

�as man to u (�n) m� �om� i��n (�nh�)
minul� porside �odam porside �odi porside �od porside �odim porside �odid porside �odand
p��tomn� porside mi�avam porside mi�avi porside mi�avad porside mi�avim porside mi�avid porside mi�avand
budouc� porside x�ham �od porside x�hi �od porside x�had �od porside x�him �od porside x�hid �od porside x�hand �od
konjunktiv porside be�avam porside be�avi porside be�avad porside be�avim porside be�avid porside be�avand
konjunktiv minul� porside �ode b�am porside �ode b�i porside �ode b� porside �ode b�im porside �ode b�id porside �ode b�and
imperfektum porside mi�odam porside mi�odi porside mi�od porside mi�odim porside mi�odid porside mi�odand
perfektum porside �ode'am porside �ode'i porside �ode'ast porside �ode'im porside �ode'id porside �ode'and
plusquamperfektum porside �ode budam porside �ode budi porside �ode bud porside �ode budim porside �ode budid porside �ode budand

N�KTER� NEPRAVIDELN� SLOVESA

�re� kone� (varz) bon e amr bon e m�zi
st�t se �odan -�av- -�od-
j�t raftan -rav- -raft-
��kat, pravit goftan -guy- -goft-
vid�t didan -bin- -did-
d�lat kardan -kon- -kard-
j�st xordan -xor- -xord-
um�vat �ostan -�uy- -�ost-
dost�vat; vz�t si; chytit gereftan -gir- -gereft-
d�vat d�dan -deh- -d�d-
��st x�ndan -x�n- -x�nd-
v�d�t, zn�t, um�t d�nestan -d�n- -d�nest-
zn�t �en�xtan -�en�s- -�en�xt-
prod�vat foruxtan -foru�- -foruxt-
uhodit, zb�t zadan -zan- -zad-
m�t; vlastnit d�tan -d�r- -d�t-
p�ich�zet �madan -�- -�mad-

VYBRAN� SLOVESA

tarsidan b�t se
jangidan v�l�it
davidan b�et, b�hat
e�q budan milovat
dust d�tan m�t r�d
bordan br�t, vz�t si
mos�ferat kardan cestovat
budan b�t, existovat
sabr kardan �ekat
x�ndan ��st
d�dan d�(va)t
neg�h kardan sledovat, d�vat se na
sepas goz�rdan d�kovat
du�idan dojit
kardan (u)d�lat, (vy)konat, (u)�init
gereftan dost(�v)at, vz�t si, chytat, chytit
rnandegi kardan ��dit (auto)
rasidan dozr�(va)t
bzi kardan hr�t
x�stan cht�t
xordan j�st
r�ndan jet
raftan j�t
gazidan kousat
xaridan koupit
�ekastan l�mat, rozb�jet, zlomit, rozb�t
casb�ndan lepit
d�tan m�t
andi�idan myslet
peyd� kardan nach�zet, nal�zat
nu�idan nap�t se
p�sox d�dan odpov�d�t
oft�dan padat
jav�b d�dan odpov�dat
��midan p�t
�omordan po��tat
komak kardan pom�hat
kubidan poml�t
ferest�dan pos(�)lat
gu� d�dan poslechnout
gu� kardan poslouchat
k�r kardan pracovat, konat pr�ci
foruxtan prod�vat
�rezu kardan p��t
taqdim d�tan p�edkl�dat
�madan p�ich�zet
�vardan p�in�st, p�iv�st, p�in�et, p�iv�zt
neve�tan ps�t
porsidan pt�t se
fahmidan rozum�t
boridan �ezat
goftan ��kat
harf zadan mluvit
ne�astan sed�t
mordan zem��t, skonat
emteh�n kardan vyzkou�et
�enidan sly�et
xandidan sm�t se
x�bidan sp�t
�odan st�(va)t se
telefon kardan telefonovat
b�ftan tk�t, sp��dat
goza�tan tr�vit (�as)
�faridan tvo�it
�muxtan u�it se
d�nestan um�t, zn�t, v�d�t
nemudan zd�t se, jevit se
�ostan um�vat
didan vid�t
neg�h d�tan zastavovat
bastan zav�rat
ad� kardan vyslovovat
sangs�r kardan kamenovat
barande �odan vyhr�t
niy�ye� kardan modlit se
penh�n �odan skr�vat
nam�z kardan modlit se
barn�me neve�tan programovat
�v�z x�ndan zp�vat
sohbat kardan hovo�it, mluvit, konverzovat
nam�z x�ndan modlit se
zadan ude�it, uhodit, zb�t
zendegi kardan ��t
c�ne zadan smlouvat, vyjedn�vat
dars d�dan vyu�ovat, d�vat lekci

P��SLOVCE:

Ve spisovn� per�tin� klademe p��slovce v�dy p�ed slovesn� p�edm�t, v hovorov�m jazyce pak stoj� za n�m. V�tu "Ka�d� r�no �tu noviny." tedy mo�no ��ci
Man har sobh ruzn�me mix�nam.
(dosl. J� ka�d� r�no noviny �tu.) anebo Man ruzn�me har sobh mix�nam. (dosl. J� noviny ka�d� r�no �tu.). My se
zde budeme z pochopiteln�ch d�vod� dr�et on� prvn�, tedy spisovn� varianty.

xis mokro
bas dost
��yad snad, mo�n�, asi
b�l� nahoru
bar�ye ce pro�, za co
nazdik bl�zko, vedle, u, p�i
dur daleko, pry�
p�yin dole, pod
k�fi dost
p�eyn dol�, pod
fori hned
ceto(w)r jak, jak�
mesl jako
koj� kde
m�nande jako
key kdy
cand (n�)kolik, jak mnoho, jak�
hargez nikdy
yekruz jednou
cand t� jak mnoho, kolik
h�l� te�, nyn�
dob�re op�t, znovu
ceqadr kolik, jak mnoho
cer� pro�
be �s�ni snadno
xeyli velmi, velice
harjur n�jak
yek j�yi n�kde
bi�tar jaksi
hic j� nikde
har koj� kdekoli
birun vn�
hami�e v�dy
inj� zde, tady

P�EDLO�KY:

dar v
bar�ye pro
be sm�rem k (dativ), do
darb�re o
bar na
zir pod
b� s
ruyi p�es
dirtar az za
darbar�bar proti
az insu be �nsu nap���, p�es
bedun bez
birun vn�
gerd�gerd kolem, okolo
p�eyn pod, dol� k
abar p�es
azzir zpod
ba'ad�z po (lok�l)
r�je'be o
beyn mezi
zirin zpod
pir�mun okolo, kolem
po�t za
pi� p�ed
darpahluye p�i
az z, od
bi bez
pas (az) po, za
tuye uvnit�, vevnit�
atr�f okolo, kolem
ruye na, nad
darmiy�ne mezi
tu v, uvnit�
jelow p�ed (s akuzativem)
pahlu vedle
ru na, nad
darpahlu u

SPOJKY:

va a, i
y� (a)nebo
o a, i
hic (vaqt, ciz) ani
niz tak�
zir� proto�e, nebo�
hati ani
agar jestli
conke pon�vad�
agarce p�esto�e
harcand p�esto
con pro(to�e)
vali ale
t� a�
bar�ye inke proto�e
amm� av�ak

��STICE:

e ez�fe, tj. genitivn� (p�ivlast�ovac�) ��stice
ye ez�fe, tj. genitivn� (p�ivlast�ovac�) ��stice po samohl�sce
omid�ram ke k� bych

CITOSLOVCE:

h�! �!
sal�m! ahoj!
�h! ach!

Z�KLADN� FR�ZE:

Bale. Ano.
�ri. Ano.
Xeyr. Ne.
Na. Ne.
Lotfan. Pros�m.
Mote�akeram. D�kuji.
Sal�m! Dobr� den! Ahoj!
�ab be xeyr. Dobrou noc.
Be omid e did�r. Na shledanou.
Xod� hafez. Sbohem.
Ceki harf mizanid? Mluv�te �esky?
... key b�z ast? Kdy je otev�en ... ?
... key b�ste mi�avad? Kdy zav�raj� ... ?
Be Tehr�n cegune mi�avad raft? Jak se dostanu do Teher�nu ?
Ce qadr tul x�had ka�id? Jak dlouho to bude trvat?
Az inj� t� Ma�had ce qadr r�h ast? Jak daleko je odtud do Ma�hadu?
... koj� mi�avad gereft? Kde dostanu ... ?
... l�zem d�ram. Pot�ebuji ...
In bomb e atomi mix�ham. Chci tuto atomovou bombu.
... d�rid? M�te ... ?
Ce qadr migirid? Kolik dost�v�te?
Qeymat e in cand ast? Kolik to stoj�?
Qeymat e yek litr cand ast? Kolik stoj� jeden litr?
Az in xo�am (na)mi�yad. To se mi (ne)l�b�.
In xeyli ger�n ast. To je velmi drah�.
Behtar az in nad�rid? Nem�te n�co lep��ho?
Arz�ntar az in nad�rid? Nem�te n�co levn�j��ho?
In key tam�m mi�avad? Kdy to kon��?
Ce vaqt ast? Kolik je hodin?
Man nemifahmam. Nerozum�m.
Moltafet na�odam. Nech�pu.
Lotfan yav� harf bezanid! Mluvte pros�m pomalu!
Lotfan inr� b� xatt e L�tin benevisid. Napi�te to pros�m latinkou.
Lotfan inr� b� xatt e F�rsi benevisid. Napi�te to pros�m persk�m p�smem.
Bebax�id! Promi�te!
Piy�de ce qadr r�h ast t� �iraz? Jak daleko je p�ky do ��r�zu?
Lotfan yek belit t� S�ri. Pros�m jednu j�zdenku do S�r�.
Avvalin otobus e Bu�ehr ce vaqt miravad? Kdy jede dal�� autobus do B��ehru?
Qeymat e mos�ferat be Ahv�z cand ast? Kolik stoj� cesta do Ahv�zu?
Beman hejdah litr bedehid. Dejte mi osmn�ct litr�.
Esm e �om� ci ast? Jak se jmenujete?
Ruz xo�, Xod� negahdar! Hezk� den, B�h s V�mi!
Ci k�r mikoni? Co d�l�?
Gozarn�me ye man dar forudg�h ast. M�j pas je na leti�ti.
U del�var o �muzg�r e bozorg e m� hast. On je n� hrdina a velk� u�itel.
M� piruz x�him �od! Zv�t�z�me!
NATO r� dust nad�rim. Nem�me r�di NATO.
Raftam foru�g�h ruzn�me xaridam. �el jsem do obchodu (a) pro noviny.
Nasrin sar e k�r b� otobus miravad. Nasr�n jezd� do pr�ce autobusem.
M� b� ham televizion neg�h mikonim. Spole�n� se d�v�me na televizi.
Lotfan sad o bist o panj geram e semteks bedehid. Sto dvacet p�t gram� semtexu, pros�m.
Mix�ham in r� emteh�n konam. Cht�l bych to vyzkou�et.

NAM�Z E XOD�VAND

STR�NKY, KTER� UR�IT� STOJ� ZA TO NAV�T�VIT

IRANIAN LANGUAGES & SCRIPTS - obs�hl� informace o v�ech �r�nsk�ch jazyc�ch, spousta zaj�mav�ch odkaz�

PERSIAN FOR TRAVELLERS - 128 str�nek se z�klady persk� mluvnice a nespo�tem u�ite�n�ch fr�z� a slov
BASIC PERSIAN FOR THE WHOLE WORLD - p�es sto stran se z�klady persk� mluvnice (v�e latinkou)
PERSIAN FOR BEGINNERS - 15 lekc� (soubory *.jpg) + dal�� informace o �r�nsk� per�tin� anglicky nebo rusky
PERSIAN FOR CHILDREN - 41 stru�n�ch lekc� s obr�zky nejen pro d�ti
IL&S ENGLISH-PERSIAN DICTIONARY - obs�hl� anglicko-persk� slovn�k (v�echna hesla latinkou i persk�m p�smem)
AVESTA - ZOROASTRIAN ARCHIVES - spousta informac� o zoroastrismu, avestsko-anglick� slovn�k a mnoho odkaz�
F�RSI �EKKAR AST �ili "per�tina je cukr" - tj. �est stru�n�ch lekc� per�tiny od �ahri�ra B�rb�ra
B� KONV�NSION E UROF�RSI ŠN� �AVID - �mluva o romanizaci per�tiny (srpen 1993)
DERSI E HIZVA E EURANSI - nov� um�l� mezin�rodn� jazyk "Euransi" je do zna�n� m�ry inspirov�n �r�nsk�mi jazyky
PARSPAD & PARSDICT - textov� editor a anglicko-persk� slovn�k zdarma (M. Reza �ams Amiri)
DIVUNEH (DIV�NE) �ili "bl�zen" - obs�hl� str�nky o kurd�tin�, �asov�n� persk�ch a kurdsk�ch sloves
PATER NOSTER - k�es�ansk� (katolick�) modlitby ve v�ce ne� 1 200 jazyc�ch v�etn� per�tiny
FOREIGN LANGUAGES FOR TRAVELLERS - z�kladn� slov��ka a fr�ze v des�tk�ch jazyk�
GHEYASPOUR'S FARHANG - stru�n� slovn�k hovorov� per�tiny od pana Qeyasp�ra
ISHKASHMI-ENGLISH VOCABULARY - stru�n� slovn�k jednoho z t�d�ick�ch pam�rsk�ch dialekt�

F A R H A N G

St�hn�te si aktu�ln� verzi romanizovan�ho oboustrann�ho persk�ho slovn�ku v�etn� �esk� verze Freeware Dictionary Programu...
{Nyn� obsahuje ji� p�es 3.900 hesel.}

SHORT COMPARATIVE PERSIAN-CZECH-ENGLISH WORD LIST

Komparativn�, co mo�n� nejp�esn�j�� persko-�esko-anglick� slovn� list (postupn� je roz�i�ov�n)

HLAVN� STR�NKA

 

�2001 Libor Sztemon, Hav��ov